Fota a postřehy-Petr R.-Lhotka p/O

Po třítýdenní okružní jízdě Tureckem jsem naprosto změnil svou dosavadní představu o turecké kultuře,lidech,přírodě,zvycích i kuchyni.Ve všech oblastech se mé mínění změnilo o 50 až 100 procent v kladném slova smyslu.Příjemní,společenští a veselí lidé,unikátní přírodní úkazy,obrovské množství úžasných historických památek až 5000 let starých,dochovaných mnohdy v tak dobrém stavu,jaký jsem jinde zatím neviděl,skvělá kuchyně a v neposlední řadě i přírodní zázraky v Kappadokii či Pamukkale to jsou jen v krátkosti položky,které mě v Turecku oslovili nejvíce.

Takový byl okruh Tureckem. Celkem 6500 km,přes Maďarsko, Srbsko, Bulharsko. Teplota od 16 C (Brno) do 40 C (Alanya). Celkem po Turecku 3500 km.

Istanbul nás přivítal Modrou mešitou.Kdo je zvyklý na Lhotecký kostelík jako já, ten je docela překvapený velikostí Alláhova stánku.

Hagia Sofia-další skvostná mešita v těsném sousedtví Modré mešity

Modrá mešita při večerním nasvícení

Pověstný Velký bazar v Istanbulu-prý největší bazar na světě.V labyrintu částečně i podzemních uliček se ztratíte jako nic.

Most,který v Istanbulu spojuje Evropu a Asii přes úžinu Bospor.

Istanbulské ženy.

Hattušaš-bývalé hlavní město tajemné Chetitské říše.5000 let staré zbytky slavného hlavního města národa, jehož písmo rozluštil čech Bedřich Hrozný.

Kappadokia-Göreme. Jedna z nejkrásnějších přírodních scenérií jaké jsem viděl.Bizarně tvarované skály sopečného původu se zbytky prastarých obydlí dávných civilizací.

Kappadokia

Kappadokia

Kappadokia

Nebe nad Kappadokii je poseto horkovzdušnými balóny.

Hrad Kiskalesi-dívčí hrad.Postavený asi 200 m od pobřeží , aby dle legendy ochránil sultánovu dceru od uštknutí hadem na pevnině.

Vlny přihnaly až na pláž tohoto velkého barevného kraba, což byla pro všechny samozřejmě veliká atrakce.

Mladé Turkyně jsou velmi hezké.Zaujala mě svým antickým vzhledem.Otec-majitel restaurace byl velmi hrdý,že se jeho dcera všem líbila. 

Představy o zahalených cudných tureckých ženách a dívkách jsou dávno ty tam.Se Sinem(vlevo) a Semou jsme se stali dobrými kamarády.Ztrávili jsme spolu v kempu v Kiskalesi celkem 3 dny během,kterých padlo mnoho tabu,pověr a zkreslených představ o skoro všem,co jsem si doposud o Turecku myslel.Je to ovšem na delší a soukromé vyprávění.

Hrad Mamure Kalesi.Jižní pobřeží Turecka.Tato lokalita mě obohatila o nové zážitky.Na místní opuštěné pláži se právě rodili z děr v písku malé želvičky.Dále jsme na nedalekém políčku objevili rostliny vyrovnané v navršených řádcích podobně jako brambory.Vzhledem připomínaly větší jetel.Jaké bylo naše překvapení,když jsme rostlinku vytáhli ze země.

Byly to burské oříšky.

Čerstvě narozená a zmatená želvička.

A tady padla další pověra o nepohodlí tzv. tureckých záchodů. Kamarád Jirka tvrdil,že byl docela pohodlný.

Derinkuyu-pod tímto malým městečkem se nachází  podzemní město,vyhloubené prvními křesťany jako útočiště před nepřátely.Údajně jich zde v podzemí žilo až 30 000.

Teplota vzduchu 40 C  a moře u břehu 30 C. Jsme v Alanyi na jihu Turecka.

Je přelom září-říjen a tady v Alanyi je žhavé léto v plném proudu.

Řeka Düden ústící do moře nedaleko Antalye-největšího přímořského letoviska Turecka.

Turecké babičky při siestě.Ve skutečnosti jsem při pohledu do tváře zjistil,že jim nebylo moc přes 20.

Flétnová mešita-dominanta Antalye

Termessos- starobylé, nikdy nedobyté horské město.Malebná příroda pohoří Taurus s antickými památkami vytváří posvátnou jednotu.Když jsem vyšplhal až na vrcholek čekalo mě překvapení.Zničeho nic se přede mnou objevila novodobá stavba.

Byla to meteorologická stanice. Turek obsluhující stanici byl velmi překvapen.Pozdravil jsem a nabídl cigaretu.Usmál se,nabízenou cigaretu schoval do kapsy a se slovy "Sorry,být právě Ramadan ,já kouřit až po soumraku" mě pozval dovnitř na exkurzi.

Hierapolis-antické lázeňské  město starých Římanů v těsném sousedství celosvětově proslulých vápencových skal v Pamukkale.

Původní a stále funkční antické lázně v Hierapolisu vedle Pamukale

Sněhobílý vápenec a průzračná jezírka  v Pamukalle mají své kouzlo.

Mají víc kouzel.

 Pamukale

Příprava tradiční turecké placky plněné masem,sýrem nebo zeleninou.Zapíjí se Ayranem-zvláštním kysaným mlékem.Zkusil jsem bez jakýchkoli "následků".

Tradiční turecká hospůdka v Pamukkale.Vodní dýmku vám ochotně vrchní nachystá a "rozdmýchá" za 14 lir(1 tur.lira=cca 17 Kč).My jsme si zde ale udělali v 6 lidech ochutnávku různých jídel,vína,piva,kávy a čaje.Nadšený majitel restaurace nám ochotně donesl napěchovanou vodní dýmku úplně zdarma.

Pohoda,klídek a jablečný tabáček.

Antický komplex v Efesu

Divadlo v Aspendosu

Trójský kůň v areálu vykopávek v Tróji je asi největší atrakcí.Z původní Tróje se dochovalo jen pár rozvalin.Při stáří města je to i tak úspěch poněvadž dle archeologů byla Trója založena kolem roku 2920 př.n.l.

Detail bavlníku.Pole s bavlnou jsou na jihu Turecka běžná.

Poslední kemp v Asii.Je u města Cannakale.Mořská užina na obrázku jsou Dardanely.Protější pevnina je již Evropa.

Před opuštěním Turecka po 20 dnech putování ještě zastavujeme v hraničním městě Edirne,jemuž se přezdívá taky Brána orientu.Na obrázku je pohled do vnitřních prostor zdejší mešity.

A pak už jen turecká celnice a vzpomínky na krásnou dovolenou.

Pár suvenýrů mi bude Turecko léta připomínat.

TURECKÉ POSTŘEHY:

Z rohovorů s Turky:

Mustafa z Pomukkale-tady v Turecku je to na prd.Vydělám si jen 1000 lir(17000Kč).To když pracuju v Hamburgu mám víc než 2x tolik.

Scénka z obchodu v Derinkuyu-chtěl jsem si zde koupit nějaké turecké cigarety,abych zjistil jak chutnají.Vešel jsem do krámku,který byl obchod a zároveň i malá restaurace.Vevnitř seděli 3 Turci a jedna Turkyně u čaje.Slyšeli jak říkám prodavači a hostinskému v jedné osobě,že chci cigarety.Pořád mi podával Malbora nebo LM nebo Camel.Trval jsem na tureckých.Ptal se mě proč chci zrovna turecké,že zrovna žádné nemá jen americké.Řekl jsem mu,že americké nemám rád a dám přednost tureckým.Tehdy se všichni 4 hosté popíjející čaj postavili,přišli ke mě a postupně mi podali ruku.

Sinem a Sema-holky z kempu v Kiskalesi-

hlavní rozdíl mezi lidma ve střední a západní Evropě,USA a námi Turky je,že tam lidé většinou ostatním závidí,když mají něco lepšího dražšího apod.Lidi si tam moc vzájemně nepomáhají a spíše mají radost ,když souseda potká něco špatného.Víme to z vlastní zkušenosti protože jsme obě studovaly v USA a žily pár let v Německu.Když mě tady v Turecku někdo okrade a já zústanu někde stát bez auta,dokladů,peněz i mobilu-pak stačí když zaklepu na první domek a jakákoli turecká rodina mi poskytne přístřeší,nezbytné finance a stravu dokud mě někdo z rodiny nevyzvedne.

_________________________________________________________________

Nás,Turky,nikdo nechce.Pro EU jsme moc muslimští a pro arabský svět jsme málo muslimští.

_________________________________________________________________

Turci to nejsou jen snědí,černovlasí a tmavoocí lidé.Zajeď se podívat do horských oblastí na turecko-iránské hranici.Žije tam spousta blonďatých a modrookých horalů.

_________________________________________________________________

S islámem je to tady u nás stejné jako u vás.Kdo u vás je věřící,chodí do kostela.Kdo není,je to jeho věc.Stejně tak u nás.Moje rodina islám nevyznává a já tím pádem můžu pít pivo,víno,kouřit a chodím v létě klidně v kraťasech a tričku na ramínku.Naopak některé mé kamarádky jsou zahalené od hlavy až k patě.

_________________________________________________________________

Určitě pojedeme do ČR tak tě na pár dnů navštívíme.Naopak kdykoli pojedeš do Turecka, budeš po celou dobu náš host.

Bezejmenný prodavač v Chattušaš-při smlouvání o ceně za tuto chetitskou kamennou desku začal tento prodavač na 35 lirách-600 Kč. To se mi zdálo docela dost a tak začal obvyklý kolotoč dohadování.Byl to sympatický asi 25 letý kluk, který mi v průběhu smlouvání popisoval i techniku tvoření takových kamenných desek a taky kolik hodin práce ztráví nad výrobou jedné takové.Překvapila mě vedle angličtiny jeho docela slušná ruština.Po půlhodině(mé nejdelší smlouvání v Turecku vůbec)on dospěl k závěru,že pod 20 lir nemůže jít a já prohlásil že nemůžu jít nad 12 lir.Nakonec jsme se dohodli na 15 lirách.Řekl,že mu krvácí srdce,když mi to prodává za tuto cenu a že až přijede někdy do Prahy tak ho budu týden za to hostit.

Ramadan versus alkohol,cigarety a sex-každé ráno s východem slunce nás budilo hlaholení různých chvalozpěvů na Alláha z každé mešity.Muslimští Turci od tohoto okamžiku nejí,nepijí,neprovozují sex a nekouří až do západu slunce.Pak smí vše.Na turisty se to samozřejmě nevztahuje a tak vám nalejou cokoliv v každé restauraci.Sedí v nich i Turci,ale popíjejí jen čaj.Koupit si láhev vína na večer do kempu bylo někdy docela problematické.Ne každý obchod má licenci na prodej alkoholu a víno tu je velmi drahé.Nejlevnější víno za cca 50 Kč nebylo možné pít.Víno kolem 10 lir-170Kč již bylo jakš takš.Za stejnou cenu koupíte u nás v Tescu skoro 3 láhve dobrého chilského vína.Turci sami tvrdili,že dobrá vína se u nich pohybují od 20 lir(340Kč) výš.V jednom obchodě ve městě Pergamon jsem prošel celý obchod a nenašel jsem ani láhev.Po dotazu na majitele mi bylo posunkovou řečí sděleno,že víno je ale musím  počkat přičemž si majitel významně prstem zakrýval ústa.Moc jsem to nechápal,ale po chvíli mi to došlo.Ptal jsem se totiž na Šarap-což je turecky-víno.V obchodě nakupovali i nějací Turci a zřejmě ten obchodník nechtěl mít problém kvůli Ramadanu nebo proto,že neměl licenci na prodej alkoholu.Když zmizel poslední Turek z krámu,naznačil mi ,ať jdu za ním.Došli jsme k nějakému poklopu v podlaze.Zvedl jej a sešli jsme do sklepa.Tady byly plné regály vín.Když jsem mu řekl,že beru 5 lahví málem mu vypadly oči z důlků překvapením.Nevěděl chudák,že beru víno i dalším lidem v autobusu.

Vedoucí zájezdu:Přestože všechny mé dosavadní cesty s CK Nomád byly organizačně perfektní, tento zájezd se po této stránce moc nevydařil.Hlavní zásluhu na tom měla právě vedoucí, která organizačně nezvládala skoro nic.Spíše se zdálo, že zájezdu velí řidiči.První byl kolaps v Istanbulu,kdy po 2 hodinovém hledání zamluveného kempu zjistila,že kemp byl zrušen.Nahnala celý zajezd na betonové molo,kde mořský příboj a blížící se liják dával tušit "klidnou noc".Sama se pak s řidiči a pomocnou vedoucí zašila do apartmánu se sprchou,který si během toho,co lidé stavěli stany,sehnala.Mimochodem mezi lidmi byli i 4 účastníci ve věku 74-78 let.To byl jen první z řady velkých nedostatků,které byly na denním pořádku.Snad nejlépe to vystihl "ranař" Luboš,když po 3 denním výletu na Kypr prohlásil: "To se divím,po dosavadní zkušenosti s vedoucí zájezdu,že s náma na ten Kypr vůbec odplula.Myslel jsem,že nás zaveze do přístavu a řekne,tamta loď je vaše a za 3 dny si tady na pevnině zase dáme sraz."

Řidiči:Poprvé jel autobus jiné firmy než obvyklý Dobos Boskovice. Řidičům lidé vyloženě v autobuse vadili.Vypadalo to,že na dovolenou jedou oni dva a ne my.Neutálé naschvály,které dělali kuchaři a ztěžovali mu tak přípravu snídaní a obědů pro lidi ,to nás všechny docela dost otravovalo.Na druhé straně jako řidiči zvládali bravurně svou profesi.

Kuchař:Skvělý jako každý rok.